Obec Jihlávka
Jihlávka
Znak: Ve zlatém štítě modrý štítek se zlatou kotvou držený dvěma černými medvědy s červenými drápy nad dvěma vztyčenými zelenými javorovými listy vedle sebe, pod nimi zúžené modré vlnité břevno.
Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 6 : 1 : 1. V horním pruhu modrý štítek se žlutou kotvou držený dvěma černými medvědy s červenými drápy nad dvěma vztyčenými zelenými javorovými listy vedle sebe. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Obec Jihlávka (německy Klein Iglau) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nedaleko obce pramení řeka Jihlava. Lleží v jihozápadním výběžku Českomoravské vrchoviny, na pomezí Čech a Moravy, v nadmořské výšce 651 m. Katastrální výměra obce činí 838 ha a žije zde 233 obyvatel. Krajské město Jihlava je vzdálené 35 km. Obec se jmenuje podle řeky Jihlavy, která zde pramení.
Nejstarší písemná zpráva o vesnici pochází z roku 1356, kdy byla v držení bratrů Rysa a Viléma z Jihlávky a byla součástí panství Janštejnského. Na území obce se nacházela zemanská tvrz. Za vsí u rybníka Bor je památné místo, kde se roku 1423 střetlo vojsko husitů s vojskem Menharta z Hradce. Husité byli krvavě poraženi, proto se rybníku říká též Krvavec a místu pod rybníkem V Krvavcích.. V Mullerově mapování z roku 1718 je název obce Gihlawka.
Obecní škola byla postavena v letech 1896 - 1897. Od roku 1894 je v obci Sbor dobrovolných hasičů. Veřejná obecní knihovna vznikla roku 1920. Obcí prochází železnice s jejíž stavbou bylo započato roku 1885 a první vlak zde projížděl 1.listopadu 1887.
Nejstarší historickou památkou v obci jsou kamenná boží muka z roku 1673.
V Jihlávce jsou také dvě zvonice - katolická a evangelická. Zvony z nich byly za druhé světové války zcizeny Němci. V roce 1920 obec postavila pomník vojákům padlým v první světové válce.
Škola byla pro nedostatek dětí zavřena a přestavěna na obecní byty pro mladé rodiny. V Jihlávce je k dispozici veterinář, zámečník a truhlář, nachází se zde dvě přírodní rezervace se vzácnými druhy rostlin a živočichů.
Čistý vzduch, klid a krásná příroda lákají k vycházkám, sběru lesních plodů nebo cykloturistice. V zimním období jsou na osm kilometrů vzdáleném nejvyšším vrcholu Českomoravské vrchoviny - Javořici - vhodné podmínky pro běžecké lyžování.
Název obce se vyvíjel od varianty:
Krwawé (původní tvrz obce v oblasti dnešní železniční stanice)
Gihlawca (1356),
Gyhlawka (1437),
Gyhlawcze (1448),
Gyhlawka (1678, 1718, 1720, 1751),
Ihlawka a Gjhlawka (1846),
Ihlawka a Jihlavka (1872),
Ihlawka a Jíhlavka (1885),
Ihlawka a Jihlavka (1893)
až k podobě Jihlávka v roce 1924.
Místní jméno je zdrobnělinou k názvu řeky Jihlavy, která zde pramení. Pojmenování řeky souvisí se slovem jehla a mohlo znamenat řeka s kamenitým či ostrým dnem.
Z historických zdrojů je dokázáno, že obec mívala i svůj erb a to hned ve dvou případech.
První erb obce patřící původní tvrzi Krwawé zobrazoval dva trámy ve tvaru písmene „T“ na červeném štítu.
Následující erb, jenž již patřil přímo obci s dnešním názvem „Jihlávka“, vyobrazoval dva medvědy držící kotvu (barevné provedení erbu známo není, avšak vzhledem ke skutečnosti, že znak si Jihlávka zvolila za dob panování Viléma Slavaty na Telči, jenž obcím toto privilegium udělil, lze se vzhledem k jeho rodovému erbu domnívat, že štít jenž medvědi drží byl byl velmi pravděpodobně modrý a kotva zlatá, medvědi pak tmavě hnědí, až černí).
Ještě donedávna obec svůj znak (erb) neměla, avšak díky spolupráci Z. Březiny ml., s jihláveckým starostou M. Šebou a zkušeným heraldikem, se podařilo znak v poslanecké sněmovně ČR dne 13.10.2023 obnovit a zaregistrovat v registru komunálních symbolů.. Už dříve se však historické podobě erbu jihlávečtí nohejbalisté rádi hrdě hlásí, když si tento erb nechali vyobrazit na levém rukávu jedné z kolekcí dresů, jimiž disponují. Na stejných dresech se rovněž hrdě hlásí ke své historické zemi Moravě, jejíž erb se na dresech nachází pro změnu na pravém rukávu ;-)
Celá zástavba obce, jakož i téměř celý její katastr leží na Moravě, ale v dobách komunistického režimu byly ke katastru obce připojeny i některé pozemky původně tvořící východní okraj katastrálního území sousedního města Počátky, takže v současnosti obec zasahuje i do Čech.
Jihlávka leží v okrese Jihlava, Kraj vysočina. Nachází se 3,5 km jižně od Horní Vsi a 7 km od Horní Cerekve, 2,5 km západně od Horních Dubenek, 2,5 km severozápadně od Kaliště a 4,5 km východně od Počátek. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně na rozmezí Křižanovské vrchoviny a Křemešnické vrchoviny a jejich podcelků Brtnická vrchovina a Pacovská pahorkatina, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťská pahorkatina a Božejovská pahorkatina Průměrná nadmořská výška činí 651 metrů.
Nejvyšší bod, Lísek (760 m n. m.), leží na severozápadním okraji katastru obce. Jihlávkou protéká bezejmenný potok, který se západně od obce zprava vlévá do řeky Jihlavy. Na něm leží přímo v obci rybník Zámek. Na řece Jihlavě severně od Jihlávky stojí dva Hluboké rybníky. Východně od Jihlávky se rozkládá velký rybník Bor, rovněž jako Krvavec, spojený s bitvou mezi husity a Menhartem z Hradce. Východní hranici katastru tvoří Hamerský potok. V jižním okraji katastru pramení Doubravský potok, na němž stojí rybník Kačerák.
Na katastru Jihlávky se nachází evropsky významná lokalita a přírodní rezervace V Lisovech, která je chráněna pro druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), dále se zde nacházejí přechodová rašeliniště a třasoviště a lokalita srpnatky fermežové. Dále zde leží přírodní rezervace Rašeliniště Kaliště, kde se nachází zachovalé rašeliniště lučního typu se vzácnou a ohroženou květenou. Na zahradě rodinného domku v obci Jihlávka roste památný 30 metrový javor klen, jehož stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 210 let.
Podle sčítání 1930 zde žilo ve 104 domech 649 obyvatel. 646 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 445 římských katolíků, 201 evangelíků a 2 příslušníci Církve československé husitské. V roce 2013 zde žilo 228 obyvatel.
Jihlávka je členem Mikroregionu Třešťsko.
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta.
Vývoj počtu obyvatel obce:
ROK=POČET OBYVATEL
1869=435
1880=496
1890=488
1900´557
1910=577
1921=621
1930=649
1950=421
1961=430
1970=387
1980=337
1991=293
2001=232
2011=229
2017=213
V obci sídlí obchod firmy LAPEK, a.s. a FARMA JAVOŘICE JIHLÁVKA, spol. s r.o. Obcí prochází silnice III. třídy č. 13418 z Počátek a železniční trať č. 225 Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České Dráhy Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Horní Cerekev, Horní Ves, Počátky, Jihlava, Studená, Třešť, Rohozná. Železniční stanice Jihlávka ovšem leží asi 1 km od středu obce. Stanici obsluhuje ve všední dny pět párů osobních vlaků, o víkendu čtyři. Rychlíky na trase České Budějovice - Brno zde nezastavují. Obcí prochází cyklistická trasa č. 1213 z Počátek do Horní Vsi a červeně značená turistická trasa z Horních Dubenek do Svaté Kateřiny a Naučná stezka Otokara Březiny.
Místní děti dojíždějí do základní školy v Počátkách. Sídlí zde knihovna. V minulosti zde působila TJ Jihlávka, jež sdružovala všechny sportovce v obci. V 90. letech a začátkem tisíciletí obec reprezentovalo hokejové mužstvo HC Jihlávka (fialovo-bílé dresy). Dnes zde působí Sbor dobrovolných hasičů Jihlávka a Nohejbalový klub Jihlávka.
Obec disponuje tenisovými kurty a nohejbalovým, respektive volejbalovým hřištěm.
V Jihlávce se nachází dvě zvonice. Jedna katolická a druhá evangelická. Nedaleko obce u rybníka Bor, připomíná památník bitvu mezi husity a pány z Hradce. Dalšími zajímavými místy na obecním katastru jsou Kozí Hrádek, skalní místo kde se těžila žula, Vlčí jáma, jenž sice podle pověstí měla skutečně dostávat svému jménu, leč další zdroje hovoří o bývalém dolu na stříbro.